O konferenci

Národní vzdělávací fond ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT) si Vás dovolují pozvat na volné pokračování konference Česká republika v příštích dvaceti letech – vize a cesta k jejímu naplnění, které se uskuteční v budově CIIRC ČVUT dne

19. září 2017

pod názvem

Malé ekonomické fórum

Budoucnost z pohledu ekonomů

MÁME JEŠTĚ ŠANCI?

Kroky hospodářské politiky ČR v příštích dvaceti letech

Česká republika se v procesu konvergence k západoevropské úrovni bohatství ocitla ve fázi stagnace na úrovni 60 až 70% (Z. Tůma). K nastartování opětovného růstu je dnes nutné budovat vlastní know-how. Zejména jde o zásadní změny ve vzdělání, výzkumu a inovacích. Dlouho o tom mluvíme, ale nejsme schopni se pohnout z místa.

Jak zúročit existující potenciál?

Mezitím se svět inovací významně posunul, musíme nasazovat laťku na nejvyšší možnou úroveň. „Jedná se o olympiádu, počítají se jen medaile (J. Švejnar).

Máme sílu vytvořit prostor pro nejlepší a vzdorovat průměrnosti?

Německá ekonomika je už dlouho nejvíce prosperující v Evropě – a sní se daří i Česku, jehož ekonomický růst a nízká nezaměstnanost jsou úzce spojeny s úspěchy německého exportního průmyslu. Vysoké přebytky Německa na běžném účtu, vysoká míra úspor i mzdové restrikce znesnadňují na druhé straně uzdravení ekonomik jižních členů eurozóny (zejména Řecka, Portugalska, Španělska, Itálie, ale čím dál více i Francii); také svět mimo eurozónu je vnímá stále více jako hrozbu pro globální rovnováhu. Nejen znemožňují ekonomické reformy, ale exportují nezaměstnanost a vedou ke stále větší nerovnováze v Eurozóně, jejíž řešení se nedá natrvalo odkládat.

Může být v této situaci vysoká míra závislosti na německé ekonomice kladem nebo je spíš rizikem pro Česko?

Technologické změny budou mít zásadní dopad do ekonomiky. Vedle změn na trhu práce a dopadu do kvalifikační náročnosti, dojde patrně k významným vlivům na globalizaci. Lze mimo jiné očekávat přesuny výrob zpět do vyspělých zemí, neboť bude k sofistikovanější výrobě potřebné menší množství pracovníků, leč kvalifikovanějších.

Máme šanci některé z navracejících se výrob přilákat do ČR? Jak velké je nebezpečí odlivu zahraničních výrob z Česka?

Dnešní úspěch je výhradně založen na kvalitním lidském potenciálu. Dlouho jsme nebyli pod tlakem vybudovat skutečně kvalitní školství. Ve snaze navýšit podíl vysokoškoláků v populaci jsme slevili z kvality škol, umožnili jsme vznik řady soukromých vysokých škol, mezi nimiž není ale jediný Harward či Oxford.. Propásli jsme šanci v nově schválené novele vysokoškolského zákona řešit dávno známé nejpalčivější problémy vysokého školství u nás. Ad hoc kroky v regionálním školství nás neposunují vpřed. Také změny v řízení výzkumu jsou spíše negací tvrdě prosazených reforem.

Jsme vůbec schopni brát problém znalostních potřeb vážně?

Od vstupu do EU čerpáme strukturální fondy. Vybudovali jsme obrovskou byrokracii, která je daleka toho, být nápomocna budování země. Vytvořili jsme si však závislost na těchto prostředcích pro financování řady oblastí. Dokonce jsme zbyrokratizovanému financování podřídili i fungování institucí.

Jak zvládneme jistou výraznou redukci přílivu evropských prostředků po skončení současného finančního období EU?

Tyto a jiné otázky přijďte diskutovat s nejpovolanějšími ekonomy na naší konferenci!

Renomovaní ekonomové a vizionáři, kteří přislíbili účast:

  • Milan Zelený
  • Jiří Rusnok
  • Jan Švejnar
  • Luděk Niedermayer
  • Marek Mora
  • Martin Hanzlík

Budeme rádi, když s námi přijdete o těchto zásadních, celospolečenských výzvách diskutovat na připravovanou konferenci.

 

Miroslava KopicováVladimír Mařík
Národní vzdělávací fond, o.p.s. České vysoké učení technické v Praze
Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky